Dalším aspektem propojení těla a mysli je somatická paměť. Tělo skladuje staré zkušenosti přímo ve své struktuře, konkrétně v měkkých tkáních, s čímž se v praxi Nei Gongu nevyhnutelně setkáváme. V největší míře tvoří tyto uložené informace emoční zkušenosti a traumata, patří sem ale také fyzická traumata a jiné důležité události, jejihž otisk nosíme stále sebou. Skladování těchto informací v těle způsobuje změnu kvality Qi v oblasti, kde je informace uložena a zároveň ovlivňuje také chování Qi v celém systému.
Učení o meridiánech a emocích nám poskytuje obecný náhled na ukládání emocí v určitých oblastech těla, nicméně každé tělo je specifické a tudíž může skladovat vzpomínky po svém.
Tyto vzpomínky jsou v určitých částech těla uloženy ve formě Qi, proto když otevřeme danou oblast těla správným způsobem, vzpomínka může odejít a dále již nepůsobit na naše zdraví a vývoj. Z tohoto důvodu je velká část Nei Gongu zaměřená na pročišťování a uvolňování energetických informací somatické paměti z těla, aby Qi mohla plynout volněji.
Odchod uložených zkušeností mohou provázet různé vjemy na fyzické i psychické úrovni, jako například nepříjemné pocity různé intenzity, fyzické bolesti a blokády, spontánní pohyby, náhlé změny nálad a podobně. Na tyto průvodní jevy se nezaměřujeme, neanalyzujeme je, pouze je s přijetím necháváme být a umožňujeme tak tělu vykonat co je nezbytné v procesu uvolňování somatické paměti.
Je důležité zdůraznit, že se v Taoismu nezaobíráme samotnými uloženými zkušenostmi a situacemi v jejich pozadí, neboť tím bychom posilovali vazby s nimi. Místo toho se věnujeme praxím zaměřeným na tělo, které umožňují uvolnění Qi v daných částech těla a tím dochází k uvolňování patogenních vlivů skrze naší praxi. Nemusí tedy vůbec dojít ke zvědomnění obsahu události. Jednoduše se soustředíme na svou praxi a když je tělo připraveno, samo uvolní uloženou vzpomínku.