Pokud nehledáš velkou cestu k opuštění cesty iluze, i kdybys byl inteligentní a talentovaný, nejsi veliký. Sto let je jako jiskra. Život je jako bublina. Pokud toužíš pouze po materiálním zisku a důležitosti, aniž bys vzal v potaz chátrání těla, pak se tě ptám, i kdybys nashromáždil horu zlata, můžeš se vykoupit z pomíjivosti?
Říše prachu je svět zvuku a formy, země jména a zisku, kde se utrpení považuje za potěšení, kde se falešné považuje za pravé. Klesající vitalita, opotřebení energie, ničení esence a života, zde je pouze smrt. Ti co si to uvědomí a jdou za to, jsou lidé úspěchu, ti, kteří si toho nejsou vědomi, jsou lidé ztracení. Proto se od dávných časů nesmrtelní a opravdoví lidé starali o své rodiny a sociální povinnosti a když byli mladí a tak splnily své lidské úkoly; když dosáhli věku čtyřiceti let, praktikovali Tao nevíření mysli a tak si uchovávali esenci a život. Přeci jen sto let je jen letmý interval, život slávy a hanby je jako mrknutí oka. Pokud nevíš jak se navrátit k základu a jít zpět k počátku, jak se vrátit ke kořenu a jít zpět k životu, až se objeví konec tvého života, i kdybys měl hromadu zlata, odcházíš s prázdnýma rukama. Toto je zlatý zvon, buben pravdy, který budí každého.
Understanding reality
Chang Po-tuan