Člověk následuje Zemi
Země následuje Nebe
Nebe následuje Tao
Tao následuje sebe.
Dao De Jing, 25. kapitola
Koncept Nebe a Země leží v samém srdci čínského myšlení a kultury. Interakce mezi Nebem a Zemí je věčná polarita v jejímž středu stojí člověk. Naše tělo se tyčí jako centrální pilíř mezi Nebem a Zemí, s hlavou vztyčenou k Nebi a s chodidly zakořeněnými v Zemi. Sestupná síla Nebe působí gravitačně na naše tělo a vzestupná síla Země nám poskytuje oporu, od které se můžeme odrazit a pracovat směrem vzhůru. Tyto rozdílné síly námi neustále procházejí a působí na naše tělo.
Stojíme-li v základní pozici Wuji, jasně tyto protichůdné síly vnímáme. Natahování hlavy a horní části trupu nahoru k Nebi a zároveň klesání kostrče, pánve a spodní části těla dolů k Zemi. Vzniká protažení ve dvou směrech, které se potkává v oblasti Ming Men.
Kosti jsou těžké a chtějí klesat dolů k Zemi, proto zvedneme-li je vzhůru vytvoří se vzestupný pohyb k Nebi. Prodlužování, roztahování a stoupání k Nebi je Jang. Maso je lehčí a chce se vznášet nahoru, proto dovolíme-li mu spustit se, viset z kostí dolů, vytvoří se pohyb směrem k Zemi. Spouštění, stahování a pokles hmotnosti dolů je Jin. Pánev klesá a hlava se zároveň natahuje, kosti se zvedají a maso klesá. Vytváří se dynamické napětí, které zapojuje interakci Jin-Jang Nebe a Země v našem těle a umožňuje nám být v harmonii s těmito základními silam Vesmíru.