Pozdní léto časem dozrávání, sklizně, hojnosti a oslavy přírody. Teploty jsou již příjemnější a rána chladnější. Z pohledu celoroční přeměny energie se v tomto čase mění Jang na Jin, je to počátek Jinové fáze a tato přeměna vytváří vlhkost. Podle tradiční čínské medicíny přináleží toto období elementu Země, jež představuje střed, rovnováhu, stabilitu ale také transformaci. V učení o pěti fázích proměny následuje Země po Ohni a pomáhá ztlumit jeho žár.
Ve Vnitřním kánonu Žlutého císaře se píše: ‘prvek Kovu leží na západě, prvek Dřeva na východě, prvek Vody na severu a prvek Ohně na jihu. V jejich středu se nachází Země.’ Země tak leží ve středu světových stran a je středem ostatních čtyř fází proměny. Zaujímá tedy zvláštní postavení, kdy se nejedná pouze o samostatné roční období, nýbrž o vyrovnávací prvek přírody, střed, jež udržuje v rovnováze ostatní fáze a podporuje jejich přeměny. Země je prvek přítomný při střídání čtyř ročních období a vládne vždy 18 dní mezi nimi, konkrétně 25. 4. – 16. 5., 27. 7. – 17. 8., 28. 10. – 15. 11., 27. 1. – 13. 2.
K elementu Země přísluší funkční okruh Sleziny, orgány Žaludek a Slezina, které se starají o přijímání a přeměnu potravy a rozdělení a využití živin. Slezina odpovídá za tvorbu Krve a Qi a představuje postnatální základ člověka. Také zvlhčuje tkáně, vyživuje ji svaly a zodpovídá za jejich sílu. Další funkcí Sleziny je udržovat orgány na svém místě a krev v krevním řečišti. Oslabená funkce Sleziny se projevuje příznaky jako: snadná tvorba modřin, celulitida, pokles orgánů – výhřez konečníku, dělohy, hemoroidy, poruchy trávení, nechuť k jídlu, nadýmání, řídká stolice s nestrávenými zbytky potravy, bledost, únava a neschopnost koncentrace. Při nerovnováze Sleziny se v organismu tvoří a skladuje vlhkost, což způsobuje malátnost, zhoršující se zataženým počasím a nadváhu či obezitu.
Zemi patří přirozeně sladká chuť a emočně má na starosti požitek ze sladkosti života. Pokud je funkční okruh Sleziny nevyvážený, snažíme si ‘dosladit’ svůj život a ve snaze si nedostatek doplnit, konzumujeme velké množství cukru, což opět zraňuje Slezinu.
Symbolem Země často bývá obraz kojící matky. Žádnému ze svých potomků neodepře potravu. Miminka v bříšku jsou pupeční šňůrou zaopatřovány v matčině těle skrze oblast středu. Po narození mívají kojenci velmi slabý střed a tak matčino tělo filtruje veškerou potravu a vytváří z ní mateřské mléko, které představuje nejšetrnější a nejlépe stravitelnou potravinu. Silná Slezina je pro tvorbu mateřského mléka nezbytná.
Náš střed je oblastí, kudy přijímáme hmotné i nehmotné vlivy zvenčí. Funkční okruh Sleziny nám umožňuje interakci s vnějším světěm. Pokud do našeho středu proniká příliš mnoho podnětů, které již nedokážeme zpracovat, střed je přehlcený, což se projevuje únavou. Často říkáme ‘nemohu to strávit’, pokud se naše duše nedokáže s něčím vyrovnat.
V čínské medicíně patří toto období intelektu Yi, což představuje naše myšlení, schopnost učit se zpaměti, veškeré studium a soustředění a v neposlední řadě schopnost sebereflexe. Na psychické úrovni se Země projevuje emoční stabilitou a vyrovnaností. Člověk se zdravým středem stojí oběma nohama na zemi a soustředěně, se zdravým selským rozumem, vykonává své úkoly. Naopak při vychýlení se ze svého středu přichází nadměrné přemýšlení a otupělost, což poškozuje funkční okruh Sleziny. Při nedostatku Qi ve Slezině má člověk tendenci k zádumčivosti, přemýtání a starostlivosti a začarovaný kruh se tak točí dál.
‚Zvířetem odpovídajícím Zemi je buvol, který neustále plní své úkoly, aniž by si stěžoval. Potřebuje určitý čas, aby pochopil, pak jej však od jeho plánu nic neodvrátí. Jeho hlavní stránkou je vytrvalost. V Taoistické symbolice, v níž představuje zvíře, na jehož hřbetě se člověk vydává na cestu osvícení, poukazuje rovněž na vytrvalost v meditativní praxi, jež je rovněž charakteristická trpělivostí a soustředěností. Ve vyprávění o posledních dnech mudrce Lao’c se popisuje, že odklusal na hřbetě černého buvola západním směrem.‘ (Čínská medicína, Manuela Heider de Jahnsen)
V tomto období je vhodné trávit více času pohybem venku v přírodě, procházkami či cvičením Qi Gong, který harmonizuje tělo i ducha. Součástí tohoto starověkého čínského cvičení jsou cvičení pohybová i statická, praxe v sedě a práce s dechem. Pod správným vedením a pravidelným pečlivým cvičením je možné jeho pomocí dosáhnout zklidnění mysli, zmírnění stresu a ozdravění těla.
